DRASLÍK

DRASLÍK

Je jedním z nejdůležitějších minerálů v našem těle. Vyskytuje se především v intracelulární tekutině a působí jako protihráč sodíku (snižuje vysoký krevní tlak). Poměr mezi těmito dvěma minerály by měl být 2:1 ve prospěch draslíku. Udržuje vodní rovnováhu v buňkách, reguluje funkci ledvin a přispívá ke správné činnosti svalů a nervů, ovlivňuje činnost srdce. Má vliv na produkci bílkovin a na získávání energie ze sacharidů, čímž zlepšuje výkon sportovce. Bez draslíku by se glukóza nepřeměnila v potřebnou energii ani v glykogen, který je společně s draslíkem přijímán a ukládán ve svalových vláknech. Odstraňuje únavu a preventivě působí proti alergiím. Celkové množství draslíku v těle dospělého člověka činí asi 100 g.

Buňky, nervy a svaly by bez draslíku nemohly správně pracovat, je hlavním intracelulárním iontem, vyrovnává účinky nadměrného příjmu sodíku, např. otoky a vysoký krevní tlak. Je nezbytný pro šíření nerv. vzruchů.

Doporučená denní dávka

Denní spotřeba draslíku by se měla pohybovat mezi 2-4 gramy. Během sportovního výkonu, kdy dochází ke značným ztrátám draslíku v podobě potu.

ZDROJE:                                                                                                                                                                 suš. fíky, avokádo, semena, ořechy, obil. klíčky, meruňky, brambory, luštěniny, rajčatech a listové zelenině, čerstvém i sušeném ovoci (zvláště banánech, meruňkách, švestkách, hrozinkách a citrusových plodech), celozrnné mouce, obilovinách a obilných výrobcích, mléku, kuřecím mase, játrech, ledvinkách, houby.                                                                                                                          

NEDOSTATEK:                                                                                                                                                          K nedostatku dochází v důsledku silných průjmů a zvracení, užíváním projímadel a diuretik. Při nedostatku draslíku se zhoršuje funkce nervů vedoucích ke svalům, což se projevuje slabostí a pocitem ztěžklého svalstva. Dochází k poruchám srdečního rytmu, nechutenství, zácpě, nespavosti, otokům, nervozitě a únavě. Při dlouhodobějším nedostatku se dostavuje pokles krevního tlaku vedoucí až ke kolapsu, ke slabosti, pomatenosti

NADBYTEK:                                                                                                                                                  ochrnutí, srdeční selhání,nepravidelná srdeční činnost či kolaps oběhového systému, svalová paralýza