MĚD

Měď (Cuprum)

Na jehož nedostatečný přísun reaguje řada orgánů, především srdečně-cévní systém, plíce, kosti a chrupavky. Snižuje hladinu histaminu, a tím zabraňuje alergickým reakcím. Je součástí celé řady enzymů, podporuje vstřebávání železa a ovlivňuje jeho zužitkování, čímž se podílí na tvorbě hemoglobinu a přenosu kyslíku. Měď je důležitá pro systémy krvetvorby, imunitní a centrálně nervový systém. Podílí se také na tvorbě pigmentu a kolagenu potřebného pro zdravé a pevné kosti, chrupavky a šlachy. Měď se absorbuje ve střevech a přichází do jater. Neabsorbovaná měď se vylučuje stolicí. Nejvyšší koncentrace mědi je v játrech, mozek a ledvinách, avšak největší množství mědi je ve svalovině a kostech.

Výskyt
Potraviny lze podle obsahu mědi dělit na:

potraviny s vysokým obsahem mědi: ústřice, vnitřnosti, řada mořských ryb, zelená zelenina, ořechy, sušené ovoce a čokoláda

potraviny s nízkým obsahem mědi: mléčné výrobky (zvláště kravské mléko), chléb, jehněčí a hovězí maso

Doporučená denní dávka
Pro dospělého jedince vážícího 70 kg se doporučuje denní příjmem 2,1 mg mědi. U dětí v období rychlého růstu je potřeba mědi vyšší.

Nedostatek
Deficit mědi se projeví především chudokrevností (snížená tvorba červených krvinek), podrážděností atd.

Nadbytek
Vysoké dávky mědi mohou být jedovaté, většinou ale dráždí žaludek tak silně, že jsou rychle zvráceny dřív, než může dojít k otravě.

 

řídnutím kostí, zlomeninami, záněty kloubů, sníženou imunitou, ztrátou barvy kůže a vlasů, zvýšeným rizikem infarktu myokardu, poruchami koordinace těla a artikulace, depresemi