PROČ SI STÁLE NĚCO VYMÝŠLÍME

PROČ SI STÁLE NĚCO VYMÝŠLÍME???

Hodně lidí řeší svůj postoj k násilí, netoleranci, k porušování lidských práv. Stále se vymýšlejí nové zákony. Stále vám média podsouvají názor, že se něco musí řešit, že je tu neustále nějaký problém. UMĚLE VYVOLÁVAJÍ PROBLÉMY. Jak na to reagovat. Neuznávám žádný zákon. Všechny zákony jsou dílem lidí. A jen proto, aby lidi, kteří je vymysleli , chránili. Jejich životy, zájmy, majetek. JEJICH, NE MŮJ. A JSOU JAK PLASTELÍNA. Jednou si ho vyložím tak, podruhé takhle. Uznávám věčný zákony, zákony stvoření, vesmíru. Např. úcta k životu. Absolutní, k životu mému i cizímu. I tvor je živý. Ne ale fanaticky. Kdo potřebuje jíst, může zabíjet. Ne  pro zábavu, trofej. A to je zároveň odpověď na otázku, jaký postoj k tomu zaujmout. Netolerance k sobě, tolerance k druhým. Ale ne fanatizmus. To neznamená, že budu pan dokonalý. Ale musí tu být upřímná snaha po dokonalosti, ale zároveň shovívavost ke svým nedostatkům. Ale to nechci vysvětlovat. Tak že, když někdo na nás útočí, jsem k sobě netolerantní. NETOLERUJI, ABYCH SI NECHAL NĚCO DIKTOVAT, ABYCH SI NECHAL UBLIŽOVAT.  Buď odejdu, nebo se budu bránit. Záleží, zda je to věc zásadní nebo podružná. S hádavým člověkem odmítám sdílet místnost a odejdu ( nehodnotím jeho povahu, někteří  lidé ho potřebují, aby něco pochopili, ale já už ne). Ale když je vedle mne násilník, neodejdu. Porušuje mé nebo něčí právo a musím zasáhnout. Bez nenávisti, msty, bud aktivně, vracím stejnou mincí, ale jen do chvíle, než násilí přestane. Nebo zavolám policii, dám to k soudu, svědčím u soudu…Proč? Víte, když násilníkovi nezabráním v páchání jeho činů, může někoho třeba zabít. Já se to nikdy nemusím dovědět, ale až budu umírat, moje duše to ví a já si to musím odžít v příštím životě.  Prostě pomůžu těm, kteří ještě mají strach a nebo ten strach neumí překonat. Snažím se být absolutně netolerantní k porušováním vesmírných zákonu kolem mne. A to platí ve všech oblastech života. A časem zjistíte, že i hádaví lidé se s vámi nehádají ani kolem vás. Ví, že narazí a bud se ovládnou a nebo odejdou. Jsou nuceni přijmout  zákon tolerance. Tak funguje vesmírný zákon. Co vysílám, to se kolem mne šíří. To znamená, že nepotřebuji žádný nový zákon. Už tu máme vše. Tunelování majetku jim prochází, protože lidé to tolerují. Kdyby je hned vzali za ruku, předali policii, svědčili u soudu. Když někdo chce výhodu aby byl jiný než druhý, víc chráněn, třeba imunitu. Když jim to většina toleruje, neudá policii a ještě se za ně postaví, volí, pak tito lidé dostávají, co potřebují. Když někdo není tolerantní, tak stačí se postavit a říct, dost. Vedle mne nestrpím bezpráví, znásilňování, okrádání, znesvěcování, nic, co není mou normou. A basta. Máme policii, máme soudy a vězení. Oni mají možnost se polepšit a nebo odejít. V mém vesmíru, v mém údolí kde žiju pro ně není místo. Musím tomu zabránit, abych mněl čisté svědomí. A kdo to nečiní, nemá čisté svědomí. Politici, policie, soudci. Je to jejich karma, nechávám jim ji. Neodsuzuji je, ale netoleruji je vedle sebe. Jak může jeden člověk tohle zastavit, postavit se tomu. Netolerancí. Netolerovat to. Buď vám příkladem Mahatmá Gándí.  Nezměnil zákony, nechtěl nikoho převychovávat, něco někoho učit, jen sám nechtěl tolerovat bezpráví a mluvil o tom. Vysílal to kolem sebe. Nejdříve se mu vysmívali, pak ho zavírali a nakonec ponížil tehdejší nejsilnější impérium té doby a sama královna ho musel přijmout. A on se nezměnil, nepřijal cizí normy, dodržel ty své. Přijel do Anglie obyčejnou lodí. Ve svým jednoduchém oblečení, které si sám utkal a ušil. A bos. Celý svět, civilizovaný svět, se pohoršoval. Před královnu, polonahý a bos. Kde jsou ti, co to říkali, a kde je on. Einstain o něm řekl, že příští generace ani neuvěří, že Země nosila někoho takového. Že někdo takový chodil po této zemi.  NEPOTŘEBUJEME NOVÉ TÁBORY, NOVÉ ZÁKONY, NOVÉ ..NOVÉ.. Stačí se jen probudit a být aktivně pasivní. Já dokáži být tolerantní, chceš tu být, tak se s tím smiř a budeš muset být taky tolerantní, a nebo se vrat. Já tě vracet nebudu. Máš svobodnou vůli se rozhodnout.