VITAMÍN A

Vitamín A

Pod pojmem „vitamín A“ si lze představit skupinu látek, které mají podobné chemické složení. Nejaktivnější je tzv. retinol (vitamín A1). Předstupni vitamínu A by se daly nazvat (provitamíny) karotenoidy, je jich asi 600, ale pro člověka mají asi největší význam beta karoten, lutein a lykopen. Z karotenoidů si organismus člověka dokáže vitamín A vyrobit sám a to především v tenkém střevě a v játrech. Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretin).

Doporučená denní dávka: činí 0,8 mg/den (či 4,8 mg beta-karotenu = poměr 1:6), při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně.

 

Vitamín A má určité rozmezí potřebné denní dávky. K přehledu slouží následující tabulka.

  • děti do 3 let 0,4 mg
  • děti 4-6 let 0,5 mg
  • děti 7 - 10 let 0,7 mg
  • nad 10 let 1 mg
  • těhotné ženy 1,2 mg
  • kojící ženy 1,6 mg.

Jde o doporučené denní dávky, které lze bez rizika překračovat dvoj až troj násobně.

Vysoké dávky vitamínu A jsou pro organismus toxické. V případě gravidity mohou být velmi nebezpečné, protože mohou poškodit vývoj končetin plodu.

 

Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróz.

Karotenoidy se jako celek řadí mezi antioxidanty, které chrání organismus před negativním vlivem volných radikalů a tím pomáhají snižovat riziko vzniku rakoviny, nejvýznamnější z nich je lykopen. Lykopen je nejsilnější známý antioxidant rostlinného původu.  Má příznivý vliv na srdce, krevní tlak, prostatu a pokožku

Důležitý význam má vitamin A pro naše oči. Pomáhá nám při vidění za šera a správně rozeznává barvy. Bylo zjištěno, že se lutein koncentruje ve žluté skvrně, která se nachází na oční sítnici. Ta je zodpovědná za centrální vidění.  Dále pozitivně působí na sliznice, rovněž podporuje růst, vývoj, kvalitu a funkčnost kostí a hraje roli i při krvetvorbě. Kladně ovlivňuje spermie a vajíčka, je potřebný pro správný vývoj plodu

Vitamín A spolu s provitamíny (karotenoidy) hrají důležitou roli v budování, vývoji i ochraně lidského organismu. Obecně platí, že je lépe předcházet potížím, správnou skladbou jídelníčku. Zdraví prospěšná je hlavně čerstvá zelenina a ovoce. Žlutě, oranžově a červeně zabarvené plody většinou obsahují karotenoidy. Když se k tomu občas přidá nějaká ryba bude to jistě zdraví prospěšné a nakonec i chutné.

Nedostatek vitamínu A může způsobit šeroslepost a bolest očí (např. při přechodu ze tmy na světlo), zesílit sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice a dále rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a dalším příznakům, jako je ztráta chuti nebo u dětí zpomalení či zastavení růstu.

Jakým způsobem je pro člověka vitamín A dostupný?

Vitamín A se do organismu dostává především potravou, jak už bylo uvedeno výše. Zdrojem jsou nejen živočišné, ale i rostlinné produkty.

Živočišné (vitamín A) :

  • játra
  • mléčné výrobky,máslo
  • vaječný žloutek
  • rybí tuk
  • ryby (zejména úhoř) a rybí játra

Rostlinné (karotenoidy) :

  • zelenina – mrkev, petrželová a celerová nať, rajčata, paprika, špenát, kopr
  • ovoce – meruňky, švestky, ananas, broskve, meloun,třešně
  •  zelené a žluté listy, kapusta, kedlubnová nať, zelí, brokolice, kukuřice, dýně,

 Nedostatek

Nedostatek vitamínu A způsobuje šeroslepost, sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy (viz hypovitaminóza A). K příznakům nedostatku vitamínu patří šeroslepost a bolest očí např. při přechodu ze tmy na světlo. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu.

 

Předávkování

Vitamín A je jedním z mála vitamínu, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu. Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Což je v praxi naštěstí nereálné. Nadbytek vitamínu A v těhotenství (4.-9. týden) může také způsobit rozštěpy

Při konzumaci zeleniny se nemusíme bát předávkování vitamínem A, ale jeho přebytek nás může i zabít. Ve volně prodejných výrobcích s kapslemi vitamínu A je ho tak málo, že předávkování prakticky nehrozí.

Bývá obsažen ve velmi vysokém množství v játrech arktických zvířat (vlků, psů, medvědů), což vedlo k otravě (často fatální) polárních expedic, kterým došly zásoby potravin a museli sníst své psy nebo lovit.

Předávkování se projevuje:

  • apatií
  • nevolností a zvracením
  • suchou kůží
  • padáním vlasů
  • krvácením
  • poruchou vidění
  • bolestí kloubů

Předávkování provitamínů (karotenoidů) je nemožné. Při jejich zvýšeném přísunu lze pozorovat oranžové zabarvení kůže.